Kostel sv. Marka a fara – Obec Benetice

Nejvýznamnější budovou v Beneticích jest kostel sv. Marku evangelistu zasvěcený. K farnosti Benetické přifařeny jsou obce: Benetice, Věstoňovice, Bochovice, Svatoslav a Horní Vilémovice. Fara v Beneticích byla zřízena od benediktýnů Třebíčských, kteří i kostel vystavěli. Roku 1556 byla fara v rukou akatolíků, v roku 1609 až 1613 měla s Červenou Lhotou společného evangelického pastýře Jana Novokolínského. Roku 1613 darovala Kateřina z Valdštejna patronát obci a na faru dosazen byl Jakub Petrozelinus, který zde setrval až do roku 1624. Po obnově náboženské byly Benetice přifařeny a přiděleny duchovní správě do Kamenice; až roku 1785 náboženská matice duchovní správu zdejší obnovila. Založivši lokálii, která roku 1859 na faru povýšena byla. Patronát fary Benetické jest od té doby v rukou náboženské matice.

Starý kostel původní, který stával na nynějším starém hřbitově nedaleko fary, roku 1774 úplně shořel, až na kalich a jeden ornát a byl roku 1778 znovu vystaven, ale chatrně. Protože kostel ten naprosto nedostačoval, byl poblíž něho přes cestu na stráni, kteráž patřila k domu čís. 2, vystaven nový, rozsáhlý, prostorný, úhledný, moderní kostel. Krásně se vyjímají, zvláště v létě, u kostela nasázené stromy; stromy ty sázel farář zdejší František Zineker nedlouho po svém příchodu.

Stručné dějiny kostela:

Roku 1853, 1. května, právě o poutní slavnosti sv. Marka byl posvěcen a položen základní kámen k jeho vystavění. Roku 1859, 16. října, na den posvěcení chrámu páně, byl zhotovený kostel od děkana Třebíčského Jana Janouška slavnostně posvěcen a službě Boží odevzdán. Samotná budova kostelní byla postavena nákladem 20 000 zl.; ostatní vnitřní zařízení bylo hrazeno zvláště. Největší díl nákladů připadl na náboženskou matici.

Kostel stavěl Dominik Herzán, stavitel z Třebíče. Jak hlásá kamenná deska v kostele u dveří ve zdi zasazená; na ní je napsán rok 1855. Dle ústního podání prý na něm stavitel prodělal, protože prý musel základy dvakráte začínat.

V letech pozdějších byl kostel nákladem dobrodinců nynějšími oltáři opatřen a roku 1904 rovněž z příspěvků dobrodinců obnoven a vkusně vymalován. Roku 1922 pořízeno bylo nové kamenná schodiště ke kostelu kostelním konkurenčním výborem v Beneticích nákladem 4 742 Kč 70 h.

Na věži byly dříve 2 zvony; jeden 120 kg těžký, druhý 45 kg. Zvon 120 kg byl za války requirován; zůstal jen malý zvon. Manželé František a Anna Vaněk z Benetic čís. 11 darovali kostelu nový zvon, který byl roku 1924 farářem Antonínem Krpounem posvěcen ke cti a chvále sv. Marka a na věži umístěn; váží 115 kg.

Roku 1928 pořídil kostelní konkurenční výbor ještě jeden zvon za přispění obnosu za requirovaný zvon. Zvon tento byl rovněž farářem Antonínem Krpounem 23. září 1928 posvěcen a sice ke cti a chvále Marie Panny a také na věži umístěn. Váží 225 kg a příslušenství jeho 22,50 kg. Celkem tedy 247,50 kg. Jsou nyní na věži kostelní zvony tři a jsou harmonicky sladěny.

Starý kostel byl úplně rozbourán a místo úplně srovnáno. Materiálu z něho bylo použito ku stavbě domu č. 9. Místo, kde kostel stával spolu s bývalým hřbitovem, je nyní ohraženo dřevěným, tyčkovým plotem, k němuž roku 1927 nasázen byl keř hlochovitý, aby místo bývalého kostela a hřbitova úhledněji vypadalo. Farář František Hons, když starý kostelík zbourali, poznamenal ve farní kronice, že je škoda toho tichého, hodného souseda farářova.

Hřbitov se nyní nalézá nad novým kostelem na svahu, ale má jen dřevěnou, málo vzhlednou ohradu.

Varhaníkem při kostele v Beneticích jest od doby, kdy učitelstvo služby té se dobrovolně zřeklo, t.j. od roku 1919, Karel Vostal, rolník, t.č. starosta obce a zároveň předseda kostelního konkurenčního výboru v Beneticích, ku všeobecné spokojenosti.

K tomuto jest dlužno poznamenati i jména duchovních správců, kteří v Beneticích, ať jako lokalisté, ať jako faráři, působili.

Neznáš je snad, milí čtenáři, ale vzpomeň jich aspoň, vždyť vedli Tvé předky a obyvatele obce, v kteréž i Ty bydlíš; nesli s nimi břímě života, snášeli s nimi slasti i strasti;

Jsou to: od roku 1785

Ignác Volný od roku 1785 – 1793
Julián Dvořák 1794 – 1799 (+ 25.1.1799 a pohřben v Beneticích)
Ignác Pelikán 1799 – 1804
Michael Michl 1804 – 1811
Tadeáš Tichý 1811 – 1837
Karel Mazáč 1837 – 1844
Antonín Vlach 1844 – 1850
Josef Maleček 1850 – 1858
Jan Král 1858 – 1860
František Hons 1861 – 1869
Ludvík Moser 1870 – 1878
František Zineker 1878 – 1900
František Segeťa 1900 – 1913
Eduard Gryc 1913 – 1922
Antonín Krpoun, 1922 – 1946
Adolf Peňáz, 1946 – 1947
Josef Fabík, 1947 – 1952 administrátor
Vincenc Vlach, 1952 – 1965 administrátor
Konrád Steffel, 1965 – 1992 farář, od roku 1971 současně děkan Přibyslavický. Zemřel v březnu 1999 a je v Beneticích pohřben.
Mgr. Jiří Buchta, 1992 – 1994 administrátor excurrendo
Mgr. Jan Schnaider, 1994 – 1994 administrátor excurrendo (pouze několik měsíců)
Mgr. Jiří Bradáč, 1994 – 1996 administrátor excurrendo
Mgr. Jiří Buchta, 1996 – 1998 administrátor excurrendo
Mgr. Petr Svoboda, 1998 – 2004 administrátor excurrendo
Mgr. Jiří Ochman, 2004 – 2004 administrátor excurrendo (pouze několik měsíců)
Mgr. Václav Knotek, 2004 – 2017 administrátor excurrendo

Co se týká farní budovy, jest to stavení staré, přízemní, ale slušné a v pořádku udržované. Střecha jest kryta břidlicí, kterážto krytina se dobře osvědčila, neboť skoro 50 roků již trvá, a nebylo třeba ji opravovati. Farní budova byla důkladně opravena roku 1897.