O obci

Benetice se prostírají na svahu úzkého údolí, svažujícího se k jihu do povodí potoka Klapůvky, vzdáleny asi 10 km severně od Třebíče ve výšce 566 m nad mořem. Patří do správního obvodu města Třebíč. Katastrální území obce má rozlohu 491 ha. Počet obyvatel kolísá mezi stodevadesáti až dvěma sty, z toho asi padesát obyvatel připadá na místní část Věstoňovice.

Benetice byly založeny nejpozději v první polovině 13. století jako kolonizační ves na klášterství třebíčských benediktýnů a až na krátké období patřily k velkostatku třebíčskému. Podle zakladatele Benedikta (ve staročeštině Benety) dostaly Benetice své jméno. Počátkem 15. stol. byly klášterem zastaveny světským majitelům, z nichž se r. 1409 připomíná Stibor z Benetic. K třebíčskému panství pak obec náležela až do zrušení patrimoniální správy (r. 1848). Dnes mají Benetice 57 domů a 142 obyvatel. Nejčastější příjmení je „Krejčí“. Je zde škola, prodejna smíšeného zboží, kulturní dům. Veřejný vodovod zde byl vybudován v roce 2009. Obec měla vlastní samosprávu až do r. 1979, kdy byla integrována pod MNV Svatoslav. Od r. 1990 jsou Benetice opět obcí s vlastní samosprávou. Znak a prapor byl obci udělen parlamentem ČR dne 9. ledna 2003. Hlavní figurou znaku a praporu je okřídlený lev sv. Marka s knihou v tlapách, doplňující mnišské kápě připomínají původní benetickou vrchnost – třebíčské benediktýny. Základní barvy znaku i listu praporu byly převzaty z heraldiky dlouhodobých majitelů třebíčského panství – hrabat z Valdštejna (později z Valdštejna – Vartenberka).

Hlavní dominantu obce tvoří kostel sv. Marka. Původní kostelík stával ve středu osady, byl z části dřevěný, i ostatní stavení v té době kryly došky a šindel a dost často padala za oběť požárům. Při jednom takovém ohni (r. 1774) shořel i tento kostel. Brzy bylo vše opraveno, ale jen nouzově. V roce 1785 byla náboženskou Maticí při kostelíku zřízena lokální kurácie a r.1859 povýšena na faru. V létech 1853 – 1859 za obnos kol. 20.000 zl. došlo ke stavbě nové svatyně. Bylo však třeba více prostoru, než poskytoval historický areál kostelíka a hřbitova. Tak se staveništěm stalo místo pod novým hřbitovem z r. 1789. Starý kostel byl stržen, hřbitůvek časem zanikl a místo bylo označeno křížem. Stavbu nového kostela řídil známí třebíčský stavitel Dominik Herzán. Výstavný chrám byl vysvěcen vlasteneckým knězem, třebíčským děkanem, J. Janouškem 16. října 1859. Na kůr byly pořízeny krásné varhany, které slouží dodnes. Klenuté stropy jsou opatřeny nádhernými malbami. Na tak malou farnost je to dílo obrovské a patří mezi největší na Třebíčsku. Nebyly tu žádné šlechtické rody, dílo bylo vybudováno z darů a práce místních farníků, kteří se živili převážně zemědělstvím.

Fara se nachází u silnice pod kostelem. Je to také stará památná budova vystavěná ještě ke starému kostelíku v létech 1760 za vlády císaře Josefa I. Střecha je opatřena břidlicovou krytinou, která v r. 1999 prošla generální opravou. Téhož roku také zemřel poslední místní duchovní správce, děkan farář P. Konrád Stefell. Od roku 1995 zde působí duchovní správci mající na starost nejen farnost Benetickou ale i farnost Rudíkovskou a farnost Trnavskou.

Škola se datuje od znovuzřízení fary r. 1785. Tehdy se vyučovalo v dřevěné chalupě a navštěvovaly ji děti z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi. V roce 1820 byla uprostřed obce postavena škola zděná. Když počet dětí vzrostl na 180, byla roku 1889 odškolena Svatoslav a v r. 1892 Horní Vilémovice. V Horních Vilémovicích škola zanikla v r. 1949 a ve Svatoslavi v r. 1975. V říjnu r. 1949 byla v Beneticích otevřena nová moderní škola a původní budova dále posloužila jako sídlo MNV, pošta a prodejna smíšeného zboží. Na podzim r. 2003 byla zbourána. Na jejím místě vznikl malý park a autobusová zastávka. Do Základní školy v Beneticích (1-5 roč.) dnes dochází asi 20 dětí, z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilémovic a Svatoslavi.

Věstoňovice – místní část. Maličká osada ležící na protějším svahu údolí Klapovského potoka, vzdálena necelý kilometr jižním směrem od Benetic. Je zde 15 domů většinou semknutých kolem malého rybníčku na návsi připomínající kruhový objezd. Silnice tu končí hned za posledními domy v polích. Dál se dá pokračovat jen pěšky nebo na horském kole po vyznačených turistických trasách směrem na Čechtín nebo na Vartenberk. Náboženství jsou tu lidé Římskokatolického, kteří docházejí do kostela v Beneticích a Českobratrské církve evangelické. Kostel tohoto vyznání je v nedalekých Horních Vilémovicích. Nejčastěji příjmení je “Novotný a Voda“. Žije zde asi 50. Věstoňovice jsou nejlidnatější obcí bývalého třebíčského okresu. Na jeden dům tu připadá v průměru téměř 5 obyvatel.

Hasičský sbor byl v Beneticích založen r. 1942. Stavba hasičské zbrojnice byla zahájena v r. 1956 na návsi, kde dříve stávala obecní kovárna a pastouška. Byla dokončena v r. 1959. RV r. 1961 byla pořízena druhá motorová stříkačka, kterou r. 1992 nahradil přívěs s moderní P12. Od roku 2016 mají hasiči ve výbavě i cisternu CAS 25 Škoda 706 RTHP a postupně přesunuli hasičskou zbrojnici do přízemních prostor budovy obecního úřadu. Za dobu téměř 75 let pomáhali místní hasiči likvidovat víc jak 20 požárů. Již řadu let se družstvo mužů účastní soutěží v požárním sportu po celé republice a dosáhlo vynikajících výsledků i v extraligovém klání.

V blízkosti obce se nachází památný strom „ Velký Javor “, jehož stáří se odhaduje na více než 600 roků. Roste na okraji lesa pár set metrů od Věstoňovic v nadmořské výšce 586 m a obvod kmene činí úctyhodných 750 cm. I tento památný strom byl zařazen do dokumentárního cyklu Luďka Munzara „Paměť stromů“. Z větší části je katastr obce začleněn do přírodního parku „Třebíčsko“ rozprostírající se na ploše téměř 10.000 ha. Oblast je zajímavá rozptýlenými žulosyenitovými ostrůvky a balvanitými útvary. Ráz krajiny je převážně kulturní a jen místy se zachovala původní vegetace. Jsou to především zbytky kostřavových pastvin s koniklcem velkokvětým, vstavačem obecným, smilem písečným a dalšími druhy. Kraj je vhodný pro houbaře, hluboké lesy jsou protkány turistickými trasami a i cykloturista si zde přijde na své.